Možná, jako celá řada rodičů, máte pocit, že dětem počítač do rukou nepatří, že jsou
na to ještě malé, že to kazí jejich vývoj… A v podstatě máte pravdu, ale nic není černobílé. Je totiž zřejmé, že se dříve nebo později s tímto přístrojem stejně potkají, a pokud jej nebudou znát, mohou zaostávat například ve škole (protože celá řada škol používá jako výukové pomůcky právě moderní technologie, jako je počítač, tablet aj.) nebo mohou být terčem posměchu od svých spolužáků.
Úplné odmítání, těchto výdobytků dnešní doby, není nejvhodnější. Ovšem v jakém věku povolit počítač a na jak dlouho? To samozřejmě záleží čistě na Vás, zde je několik typů,
které by se vám mohly hodit:
– Ideální, z hlediska školní docházky, je seznámení ještě před jejím začátkem –
– tzn. v pěti až šesti letech
– nezakazujte úplně, ale omezte dobu používání
– hlídejte aktivity dítěte, ať už prostřednictvím rodičovských zámků nebo sledováním historie
– je důležité vždy vědět, na jaké stránky se váš potomek díval (některé stránky jsou vyloženě nevhodné, třeba kvůli agresivnímu obsahu)
– počítač používejte především jako výukovou pomůcku – například dohledání informací, obrázky k zajímavému tématu…
– hrám se nemusíte vyhýbat, jen pečlivě zvažte, jakou pořídíte – dobré jsou například hry, které učí – cizí jazyk, matematiku a další (děti se tímto způsobem mohou naučit mnohem více, než klasickým způsobem)
– nezapomeňte, že se dá využít i k malování nebo na úpravu fotografií – můžete jít nejdříve ven, udělat fotografie, a poté se teprve přesunout před monitor
– učte je důležité věci – jako například, jak se dostanou do příkazového řádku,
jak počítač zapnout, jak jej restartovat apod.
– a nejdůležitější doporučení na závěr, je dobré být spolu s dítětem u každé aktivity na počítači nebo i tabletu a pomáhat mu – stejně tak, jako když si hraje s hračkami. Například povídáním o tom, s čím si hrajete, podávání věcí atd.
Až budete přemýšlet nad tím, jestli a jak moc dovolit počítač vašim předškolákům, myslete prosím na to, že děti jsou skutečně dětmi, nejedná se o „malé dospělé“, ačkoliv nám často zůstává rozum stát nad tím, jak moc jsou na svůj věk vyspělí.
