Kdyby se mě někdo zeptal, kde bych si přál na této planetě žít bez ohledu na současné finanční a technické možnosti, přičemž by mi poskytl třeba výměnou za můj stávající příbytek podobné bydlení v lokalitě, po které toužím, bez váhání bych odpověděl, že bych se rád odstěhoval na ostrov Gran Canaria, do města Maspalomas. Dobře to tam znám a vím, že se tam nestřídají roční období tak, jako u nás, je tam po celý rok příjemné teplo, ovšem bez tropických veder, pouze s teplotami kolem 25 stupňů Celsia.

Tamní podmínky umožňují mít na zahradě bazén po celý rok a nestarat se o nějaké mrazy a zazimování nádrží. Koupat se tu můžete i v lednu a dopřát si vodní lázeň třeba i na Štědrý den.
My ve středu Evropy to tedy máme mnohem obtížnější, chceme-li mít v provozu bazén alespoň v teplém ročním období, například od dubna do října. Jakmile se ale ochladí a hrozí první přízemní mrazíky, je čas na zazimovací operace, k nimž neodmyslitelně patří i zazimovací plovák. Můžeme si jej představit jako plochou plastovou desku s rozšířeným dnem, která je vyplněna vhodnou zátěží, například pískem nebo betonem. Plovák musí po ponoření pod hladinu zaujmout svislou polohu, kdyby ležel na plocho, moc platný by tu nebyl, ale ve svislé poloze již může zasáhnout hluboko pod hladinu a bránit vytvářejícímu se ledu v jeho nebezpečné expanzi.

Dilatační plováky se pokládají do bazénu za sebou jako řetěz, spojí se spojovacími zámky a v souvislé řadě působí jako dokonalá bariéra, která ochrání nádrž před mrazivým nebezpečím. Dilatační plovák se musí vkládat do vody až po ukončení předchozích zazimovacích operací, a to v dostatečném předstihu před mrazivým počasím, protože pokud to zanedbáte a noční mráz vás tu zastihne nepřipravené, může být pozdě na výčitky, že jste měli na zazimování myslet včas a mohli jste předejít popraskání bazénového laminátu.