Není tomu ještě ani sto let, kdy byli Češi ještě vlastenci a byli ochotní jít a za svou zemi třeba i položit život. V první světové válce jsme si dokázali vymoci vlastní stát. Druhá světová válka ale všechno změnila. Před jejím propuknutím byli čeští vojáci připravení, stateční a ochotní jít do boje. Když jim to ale politiky v čele státu bylo zakázáno a byli jsme nuceni se bez boje poddat nepříteli, došlo k zásadní proměně v nastavení našich myslí a názorů. Poddali jsme se smutku a letargii, a to také ovlivnilo osud naší země na dlouhou dobu dopředu.
Po válce se k moci začali nenápadně a s pomocí manipulace dostávat komunisté. Lidé je z počátku velmi naivně podporovali, aniž by si uvědomili, jaké nebezpečí nám od nich hrozí. Dostali jsme se tak pod nadvládu totalitní moci, která jakékoliv vlastenectví a snahy o obranu vlastní země potlačila. Přišli jsme o vlastní nezávislou a čestnou policii a četníky, vojáky i armádu. Naučili jsme se řadě negativních vlastností. Zvykli jsme si využívat situace, nevyjadřovat své postoje, držet se dál od politiky, obírat stát, kdekoliv to bylo možné.
Je to úplně přirozený důsledek, protože řadu let jsme byli nuceně odtrženi a museli jsme stát v opozici my občané proti vlastnímu státu. Jak bychom jej tedy mohli milovat a bránit jej? Ani revoluce nepřinesla žádnou změnu, možná tak k horšímu. Otevřely se hranice a lidé až fanaticky a bez zábran začali obdivovat vše zahraniční, a především vše západní. Začali jsme cestovat, stěhovat se, dovážet, inspirovat se atd. Pokud byste ale na druhou stranu chtěli zařídit stěhování do Itálie, můžete si být jistí, že to nebude složité. Stačí najít dobrou firmu, koupit si v Itálii (nebo kdekoliv jinde) domeček a stěhováci vám vše zařídí, zabalí a odvezou. A vám už stačí si jen užívat nového domova u pláže a mořských vln.