Říká vám něco pojem provětrávané fasády z Olomouce? Pokud jste se s tímto termínem setkali poprvé a nedokážete si představit, oč se jedná, mohli bychom vám na modelovém příkladu popsat skutečný příběh, který se stal v devadesátých letech minulého století. V jednom menším městě v kladenském okrese se lidé dohodli, že tu proběhne plynofikace, a každý majitel rodinného domu tu byl pověřen přípravou potřebného zázemí pro uložení plynoměru a hlavního uzávěru plynu. Například to znamenalo vybourat v obvodovém zdivu dostatečně velký otvor pro tato zařízení. V tomto regionu se vyskytovaly domy stavěné z opukového kamene a při bourání zdiva pracovníci objevili důmyslnou větrací šachtu, která provětrávala prostor mezi vnějším pláštěm budovy a vnitřní stěnou.
Šlo tedy o předchůdce současných provětrávaných fasád. Vzduchová mezera o síle cca 100 mm tu zajišťovala odvětrávání vzduchu, čímž se bránilo vzniku plísní uvnitř domu a zároveň tu vzduch vytvářel izolační vrstvu, která udržovala teplo v zimních měsících ve vnitřních prostorách, a v letních měsících bránila průniku horkého vzduchu zvenčí dovnitř. Uvědomte si, že tehdy neexistoval žádný fasádní polystyren, a i přesto bylo bydlení v takovém domě velmi komfortní – jinými slovy v létě tam nebylo vedro a v zimě jste ušetřili za vytápění velké peníze.
Provětrávané fasády mají svůj význam i u moderních staveb, kde se vyskytují mezi fasádou a vnějším opláštěním. V zásadě plní stejnou funkci jako výše popsaný model a lze je uplatnit na jakékoli stavbě. Máte-li zájem dozvědět se bližší informace o tomto řešení, máte možnost kontaktovat odborníky, kteří provětrávané fasády instalují a mohou se k této problematice vyjádřit jako skuteční profesionálové. Třeba toto řešení osloví právě vás a přinese vám to, co přinášel dům z opukového kamene lidem na Kladensku již v první polovině dvacátého století.